Jiří Strach, známý český režisér a bývalý dětský herec, je osobností, která se nebojí jít vlastní cestou. Jeho kariéra je pestrou mozaikou filmových žánrů, od temných mysteriózních sérií jako Labyrint po vánoční pohádky Anděl Páně. Ale co se skrývá za kamerou a jaké jsou jeho životní hodnoty? Pojďme se na to podívat.
Strachův vztah k venkovu je možná překvapivý. Ačkoliv je rodilý Pražák, jeho srdce bije i pro českou vesnici. Dokonce se stal dobrovolným hasičem v obci Přepychy, kde si užívá atmosféru a komunitu. Jeho nadšení pro "nezkažený" venkov ho přivedlo i k praktickým činnostem, jako je péče o zahradu, kde s humorem vzpomíná na své první zkušenosti s křovinořezem.
Tato vášeň ho přivedla k nečekanému koníčku - dobrovolnému hasičství. „Mám průkazku i s razítkem a dostal jsem i takové ty montérky s dvěma žlutými pruhy a nápisem Hasiči," říká s úsměvem. Strachova angažovanost u hasičů je víc než jen koníček, je to pro něj čest a způsob, jak se zapojit do komunity. Ačkoliv by se jeho zásahová rychlost z Prahy do Přepych dala zpochybnit, jeho nadšení a respekt k hasičské práci jsou upřímné.
Strach je známý svou režií úspěšného seriálu Labyrint. Třetí série, která se odehrává z velké části na venkově, přinesla divákům opět napětí a záhadu. Nicméně, režisér se nechal slyšet, že s Labyrintem už nechce pokračovat. "Nechci být celoživotní režisér Labyrintu," vysvětluje Strach. Ačkoliv se nikdy nemá říkat nikdy, je jasné, že potřebuje nové výzvy a diváci zase něco nového.
Strachova tvorba se vyznačuje širokou škálou témat a žánrů. Jeho schopnost střídat temné kriminální příběhy s laskavými pohádkami může působit paradoxně. On sám se nad tím zamýšlí a dochází k závěru, že svět potřebuje rovnováhu. "Svět by asi měl být v rovnováze. Kdyby bylo moc hrůz, nebo naopak moc svatosti, nefungovalo by to," říká. A právě tato filozofie se odráží v jeho tvorbě, která oslovuje široké publikum.
Strach se nebojí diskutovat o aktuálních společenských otázkách. Zamýšlí se nad tím, jak se společnost mění a jak se posouvají hranice. Dotýká se i citlivých témat, jako je výchova dětí páry stejného pohlaví. I když se nebrání progresivním změnám, klade si otázky a hledá odpovědi.
Strachův přístup k režii je ovlivněn jeho hereckou zkušeností. "Vím, jak se herci cítí před kamerou. Nenutím je do věcí, kdy by to až drhlo," říká. Tato empatie a laskavost jsou patrné i v jeho filmech. Strach si cení týmové práce a snaží se vytvářet příjemné prostředí na place. Věří, že pohoda při natáčení se přenáší i do výsledného filmu.
Jiří Strach je renesanční osobnost, která se nebojí vyjadřovat svůj názor a hledat smysl života v různých oblastech. Jeho vášeň pro filmařinu, dobrovolné hasičství a rodinu ho činí jedním z nejzajímavějších tvůrců současnosti. Jeho filmy a seriály nám sice ukazují různé světy, ale v každém z nich je vidět lidský rozměr, který ho dělá tak oblíbeným.