Zvýšená tělesná teplota, často označovaná jako horečka, je jedním z nejběžnějších příznaků u dětí, který může rodiče znepokojit. Zatímco teplota nad 38 °C je považována za horečku, samotná zvýšená teplota do 38 °C je přirozenou reakcí organismu a součástí obranných mechanismů proti infekci. V těchto případech není nutné teplotu aktivně snižovat, ale je dobré dítěti dopřát klid a dostatek tekutin.
Během vzestupu tělesné teploty se může u dítěte objevit zimnice, tedy nepříjemný pocit chladu doprovázený třesem. Tento stav je způsoben snahou organismu zvýšit produkci tepla a dosáhnout nově nastaveného "termostatu" v mozku. V takové chvíli je vhodné dítě teple přikrýt, nabídnout mu teplý nápoj a zajistit mu klid. Jakmile tělesná teplota dosáhne vrcholu a začne klesat, nastává fáze pocení a pocitu horka. Tehdy je naopak vhodné dítě mírně odkrýt a nabízet mu vlažné nápoje.
Za regulaci tělesné teploty zodpovídá hypotalamus, který v případě infekce nebo zánětu reaguje na látky zvané pyrogeny. Tyto látky, produkované imunitním systémem, přenastaví hypotalamický "termostat" na vyšší hodnotu, což vede ke vzniku horečky. Léky snižující horečku pak fungují tak, že blokují produkci látek, které tento vyšší teplotní bod udržují.
Klíčem k efektivní péči je správné měření tělesné teploty. Ideálním nástrojem je digitální teploměr, jehož přesnost by měla být v případě naměření vysoké teploty bezdotykovým teploměrem vždy ověřena. U nejmenších dětí se doporučuje měření v konečníku, kde je teplota o něco vyšší než v podpaží. Starší děti mohou podstupovat klasické měření v podpaží. Teplotu u teplotujícího dítěte je vhodné měřit co hodinu, u vyšších teplot i častěji.
Základem péče o dítě s horečkou je:
Pokud teplota překročí 38 °C, je možné ji snížit nejen medikamenty, ale i fyzikálními metodami. Mezi osvědčené postupy patří:
Zábaly nebo led by měly být přikládány maximálně na 15 minut. Důležité je pamatovat na to, že tyto metody nelze použít u dětí s bledou, chladnou kůží, nebo pokud se dítě třese zimou.
Přestože je horečka často běžným příznakem, v některých situacích je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc:
U starších dětí, které nejsou jinak ovlivněny, je vhodné lékaře navštívit po zhruba 48 hodinách trvající teploty, kdy je již spolehlivější odběr CRP (C-reaktivní protein), který může pomoci s diagnózou.
Je důležité si uvědomit, že horečka sama o sobě není nemoc, ale příznak. Její srážení by mělo být vždy přiměřené. Příliš brzké snižování teploty může omezit diagnostické informace pro lékaře a ztížit tělu boj s infekcí. Navíc, zvýšená teplota zpomaluje množení virů a bakterií. Na druhou stranu, velmi vysoká teplota (nad 41 °C) může poškozovat mozkové buňky a představuje pro organismus značnou zátěž. Proto v případech, kdy teplota přesáhne 39 °C, trvá dlouho, dítě ji špatně snáší, nebo pokud se jedná o chronicky nemocné dítě (např. s problémy srdce či krevního tlaku), je vhodné teplotu snižovat.
U malých dětí, zejména v batolecím věku, může rychlý vzestup teploty nad 38 °C vést k tzv. febrilním křečím. Jedná se o záchvatové stavy s typickými záškuby končetin. Proto je důležité u těchto dětí sledovat teplotu pozorně.
Nikdy nepodávejte dětem acylpyrin, protože může vyvolat Reyeův syndrom, závažné onemocnění postihující játra a mozek. Vždy se řiďte doporučením lékaře nebo lékárníka ohledně vhodného antipyretika (např. paracetamol, ibuprofen) a jeho dávkování.
Pamatujte, že kolísání tělesné teploty je pro dětský věk typické. V nekomplikovaných případech horečka obvykle odezní do několika dnů. Klíčem je klid, dostatek tekutin a v případě potřeby moudré využití dostupných metod ke zmírnění nepříjemných symptomů.